Ing. arch. Jindřich Freiwald

* 6.6.1890 Hronov          + 8.5.1945 Praha

   Jindřich Freiwald se narodil v Hronově a pocházel ze známé rodiny Freiwaldů, kteří byli spřízněni s Aloisem Jiráskem. Své mládí prožil v rodném Padolí. Zamiloval si tento kraj pod Borem, zamiloval si toto město. Cvičil v Sokole a působil v hronovském ochotnickém spolku. Byl znalcem a milovníkem díla Mistra Aloise Jiráska.

     Po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské (1910) působil jako asistent profesora Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny. Od roku 1913 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze architekturu u profesora Jana Kotěry. V roce 1921 založil s Ing. Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu pod názvem Inženýři Freiwald - Böhm v Praze - Karlíně, v níž působil až do konce svého života. Ve své tvorbě se soustředil především na problematiku bydlení (kolonie rodinných domků i vily v Praze na Smíchově, v Dejvicích, Kolíně, Opavě, Pardubicích) a na architekturu peněžních ústavů (v Kolíně, Železném Brodě, Dvoře Králové nad Labem, Hronově, Polici nad Metují, Červeném Kostelci). Arch. Freiwald měl hlavní podíl na vypracování projektu divadla včetně městského muzea a dalšího divadelního zázemí. V době počátku stavby, kdy Družstvo pro postavení divadla mělo na hotovosti pouhých patnáct tisíc korun, Jindřich Freiwald věnoval tento projekt včetně všech plánů zdarma. Byl to největší přínos do začátku stavby. Arch. Freiwald pečlivě sledoval postup stavebních prací, sháněl materiál a dodavatele za výhodných podmínek. Při otevření divadla 28. září 1930 napsal do divadelní kroniky oslavné verše. Byl prý i autorem „hronovské hymny“ … že ta naše láska není žádný špás…

     Pan architekt netrpělivě očekával konec války a návrat svobody. Při pražském povstání si hned 5. května oblékl důstojnickou uniformu (byl důstojníkem čsl. armády) a šel vyjednávat s komandem SS, aby z Prahy odešli a nevraždili naše lidi. Byl zatčen a při odchodu jednotky SS 8.5. 1945 na kopci nad krčskou nemocnicí jej i s jeho pomocníkem zastřelili. Malý pomníček na levé straně silnice na Benešov připomíná hrdinný čin tohoto našeho rodáka a surovou vraždu nacistů. Původně byl pohřben již 11.5.1945 na hřbitově v Braníku, ale tak jako Alois Jirásek měl i Jindřich Freiwald přání být uložen v rodné půdě hronovského hřbitova. Pohřeb byl v době 15. Jiráskova Hronova vypraven z budovy divadla a Ing. arch. Freiwald je pochován na legionářském hřbitově.