Alois Jirásek

        spisovatel a dramatik

       * 23.8. 1851 v Hronově          + 12.3. 1930 v Praze

 

Svým rozsáhlým románovým dílem reprezentuje českou historickou prózu a dramatickou tvorbu. Narodil se v Hronově. Zde začal chodit r. 1857 do školy. Studoval na německém piaristickém gymnáziu v Broumově (1863 – 1867) a na českém v Hradci Králové, kde také roku 1871 maturoval. Měl malířský talent a původně směřoval na akademii výtvarných umění. V Praze absolvoval filozofická studia a od toku 1874 byl profesorem gymnázia v Litomyšli, kde vyučoval dějepis a zeměpis. Zde se v roce 1878 oženil s Marií Podhajskou. Po čtrnácti letech působení odchází do Prahy na gymnázium v Žitné ulici. Soustřeďuje se na literární práce, ale podílí se i na veřejném životě kulturním i politickém. Přátelsky se stýká s Mikolášem Alšem a dalšími výtvarníky, z literátů jsou jeho přáteli J.V. Sládek, K.V. Rais a Z. Winter, z mladších lékař profesor Thomayer a zejména Josef Svatopluk Machar., realistický básník a politik. Roku 1917 Alois Jirásek jako první podepsal Jaroslavem Kvapilem koncipovaný květnový manifest českých spisovatelů za národní samostatnost, který způsobil obrat v české politice. 13.4. 1918 přečetl na slavnostním shromáždění v Obecním domě v Praze národní přísahu. V samostatné republice byl senátorem národní demokracie, než mu nemoc zabránila v další činnosti politické i literární. Zemřel v Praze. Urna s jeho popelem je uložena na hronovském hřbitově.
    

     Ve svém obsáhlém díle ztvárnil Alois Jirásek nejvýznamnější epochy českých dějin. Zaměřil se na dobu husitskou (Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo), pobělohorskou (Temno, Skály) a národního obrození (F.L. Věk, U nás). Z jeho dramat jsou nejznámější Lucerna, Pan Johanes, Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč. Již za svého života se Alois Jirásek dočkal vysokých poct. Byl jmenován čestným občanem řady měst, do nichž jsou situována jeho díla. Byl zvolen jedním z prvních řádných členů České akademie věd a umění (1890), jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk (1901) a promován na čestného doktora Univerzity Karlovy (1919).

Řeč Mistra Aloise Jiráska při poklepu na základní kámen k divadlu a muzeu v Hronově 26.8. 1928
„Vážení, vzácní hosté, milí rodáci a krajané.
Dnešní den bude památný v dějinách města Hronova. Nemějte za zlé starému člověku, že vzpomíná na minulost. Starý člověk se vzpomínkám neubrání. Na těchto místech stával dřevěný domek a hostinec „U Habrů“. Tady vzala počátek ochotnická představení zdejšího spolku. Je tomu bezmála 70 let. Vedle starších ochotníků byli mladší, a zvláště studenti.
    

     Vzpomínám vděčně Adolfa Prouzy, Jana Dobše z Radechové a účasti sousedů. Vůdcem a podporovatelem jejich byl v letech šedesátých i již v počátcích, kdy představení trpěla zvůlí vrchnosti, dobrý pan Knahl. Jako žáček staré Hronovské školy pamatuji první představení tady „U Habrů“, na nízkém jevišti, vidím ty prosté, papírové kulisy a žehnám všem, kdož tenkrát tímto způsobem pomáhali sílit národní sebevědomí. Dnes stojíme u základního kamene nového, moderního divadla. Raduji se z pokroku rodného města a přeji mu z té duše, aby nové divadlo bylo mu ozdobou a k užitku svou působností.“

Při slovech: „Budiž to dílo požehnáno“ poklepl Mistr 3x na kámen.

26. května 1888 byl jmenován čestným měšťanem města Hronova.