ohlásit závadu počasí webkamera virtuální prohlídky

Egon Hostovský

spisovatel psychologicky orientované prózy

* 23.4. 1908 v Hronově           + 7.5. 1973 v Montclair (New Jersey, USA)

     Narodil se v Hronově. Pocházel z židovské česky orientované rodiny jako nejmladší z osmi dětí. Jeho otec byl společníkem textilní firmy S. Hostovský a bratr, mechanická tkalcovna lněného a bavlněného zboží v Hronově. Egon Hostovský vystudoval reálné gymnázium v Náchodě. Nedokončil studia na filozofické fakultě UK v Praze a na univerzitě ve Vídni. V letech 1930 – 1937 spolupracoval s pražskými nakladatelstvími Melantrich, Šolc a Šimáček, Sfinx. Získal první literární ceny - nakladatelství Melantrich, hlavního města Prahy a státní cenu. V roce 1937 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí. Za okupace ČSR v roce 1939 byl v Belgii, odkud odjel do Francie, Portugalska a v roce 1940 do USA. Zde působil na československém konzulátu v New Yorku. Po válce byl legačním tajemníkem a později chargé d´affairtes československého velvyslanectví v norském Oslo. V roce 1950 se vrátil zpět do USA. Zde učil češtinu na jazykové škole, věnoval se žurnalistice a spolupráci s rozhlasem. I v exilu pokračoval v literární tvorbě a stal se vlastně jediným světově proslulým českým spisovatelem. Do rodné vlasti se již nikdy nepodíval, přestože o to několikrát usiloval.

     Spisovatel Egon Hostovský vychází z generačního lyrického expresionismu (Zavřené dveře, 1926; Stezka podél cesty, 1928) a tematicky se soustřeďuje na zobrazení pocitů cizoty člověka mezi lidmi (často židovského původu) a na dvojnické rozpolcení osobnosti. Vztah mezi přítomným světem a jedincem je u Hostovského vždy nesouladný, protože hodnoty, které společnost nabízí, jsou jenom provizorní a fiktivní. Svět se promítá do pocitu zmarnění a psychického rozpadu (Gheto v nich, 1928; Danajský dar, 1930). Kompoziční vynalézavostí vyniká román Případ profesora Körnera (1932), jehož titulní hrdina prožívá dva životy – jeden skutečný a druhý pomyslný. V románu Černá tlupa (1933) je zobrazen autonomní svět dětí uprostřed války dospělých. Ze zorného úhlu patnáctiletého chlapce je vyprávěno drama rodiny v novele z rodného kraje Žhář (1935). Otázkou vykořeněnosti lidské existence se zabývá román Dům bez pána (1937). V letech 1939 – 1940 píše Hostovský na útěku před fašisty Listy z vyhnanství. Z jeho dalších děl přeložených do angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, arabštiny a japonštiny jmenujme román s autobiografickými prvky Všeobecné spiknutí (1969), Sedmkrát v hlavní úloze (1946), Dobročinný večírek (1958). Je autorem vzpomínkové prózy Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině (1966), v níž se vyznal též z niterného vztahu k rodnému městu.

Tento text připravil/a: Milena Moravcová Zveřejněno: 23. 07. 2007